Zatopený lom u Bořené Hory ve středních Čechách se stal od konce sedmdesátých let minulého století mojí oblíbenou lokalitou, kde jsem často trávil víkendy s rodinou, prováděl potápěčský výcvik nových adeptů a setkával se s přáteli. Z Tábora to nebylo daleko a podmínky pro potápění byly téměř stejné, jako v jiných zatopených lomech - Řečice u Blatné, v Trhové Kamenici, ve kterých jsem se potápěl nejčastěji. Zde jsem také potkal Pepu Žáčka, kluky z Prahy a Votic, na jejichž jména si už nevzpomenu. Po mém odstěhování do Olomouce, jsem se již nedostal. Proto jsem využil nabídku Jardy Klepala, abychom si udělali malé retro potápění se starými potápěčskými přístroji. Mne se tato nabídka velmi hodila, neboť jsem potřeboval nějaký materiál do připravovaného článku o Medi 713, prvním průmyslově vyrobeném potápěčském přístroji, který se od konce padesátých let minulého století začal používat ve vznikajících klubech a kroužcích potápění v rámci tehdejšího Svazarmu.
Lokalita se od mé poslední návštěvy změnila k nepoznání. Již třetí rok zde Daniel Ryl buduje potápěčskou základnu. Provedl rozsáhlé terénní úpravy, vybudoval přístupy do vody, sociální zařízení, plnírnu tlakových láhví, prostor pro oblékání do potápěčské výstroje v případě nepříznivého počasí, společenské místnosti a půjčovnu potápěčské výstroje. Také je zde možnost dobrého občerstvení.
Jardovy jsem přinesl SATURN, automatiku československé výroby, více na mé webové stránce www.vsc-ds.cz a sám jsem si chtěl prakticky vyzkoušet potápění s přístrojem Medi 713 ve volné vodě. Počasí nám moc nepřálo, resp. lilo jak z konve ale to nás nemohlo odradit od delší dobu plánované akce. Připravili jsme si přístroje a oblekli do potápěčských obleků. Jarda si vzal mokrý oblek a vestu ze soupravy PL-40. Já jsem si vzal suchý oblek a k němu samostatnou dvoulitrovou láhev s automatikou MK10 Scubapro, aby si příjemně potápělo a taky co kdyby mi automatika přístroje Medi 713 pod vodou selhala. Přístroj Medi 713 nemá, kromě manometru přímo za automatikou, žádný další vysokotlaký nebo nízkotlaký výstup.
Jak jsme přicházeli k vodě, vzbudili jsme u potápěčů údiv, co že to je za potápěčský vercajk a zda se s tím ještě lze potápět. Byli zde právě potápěči s přístroji jak s otevřenými okruhy, tak i s rebreathry a bylo zajímavé porovnat tuto dnešní potápěčskou techniku s výrobky zhruba o padesát let staršími. Našel se však i jeden takový, který řekl, že „takový malý přístroj by mu vyhovoval, než tahat na zádech ty těžké láhve“. Po vzájemné kontrole a posledních snímcích před sestupem jsme se s Jardou vrhli do vody. Jarda vzal s sebou do vody foťák pro dokumentaci našeho společného ponoru. Po zanoření do větší hloubky jsem byl docela překvapen, že i v pěti, šesti metrech, automatika dávala dostatek vzduchu a docela pohodlně se s přístrojem potápělo. Vyzkoušel jsem všechny možné polohy při plavání pod vodou. Samozřejmě není to potápění jako s automatikou MK25/S600 firmy Scubapro, ale bylo srovnatelné jako potápění tehdejší s přístrojem Rekord s automatikou AV2.
Viditelnost byla vcelku dobrá, tak jsme mohli pozorovat i život pod vodou. Jarda mne zavedl k místu, kde se často zdržuje místní štika a také k vrtulníku Mi-8. Ponor se mi líbil, přístroj Medi 713 je plně funkční, jeho automatika neselhala a udělali jsme potřebné dokumentační snímky na povrchu, na hladině i pod vodou. Cíl tohoto mini retro potápění jsem si splnil. Především jsem získal představu, jak se s tímto přístrojem v hodně dávných časech potápělo a mám fotky do připravovaného článku do časoipisu Dobrá voda.
Díky Jardo za fotografie a těším se na další podobnou akci.