Vintage Scuba Collection - sbírka potápěčské techniky Dušan Šuráni

Vývoj této dnes legendární armádní potápěčské automatiky PL-40 byl zahájen v polovině padesátých let XX. století. V červnu 1953 požádali zástupci Československé lidové armády národní podnik Chotěbořské kovodělné závody (Vyhláška ministra průmyslu č. 1225/1948) o vývoj a výrobu lehkého potápěčského přístroje PL‑40. Pracovníci kovodělných závodů dostali jako vzor francouzskou automatiku CG45 a dvoulahvový zásobník vzduchu. Ve zmíněném podniku se na vývoji přístroje a automatiky PL‑40 podíleli tři lidé: Jan Bajer coby konstruktér, Miloslav Staněk a František Prokopec z prototypové dílny.

První prototyp přístroje s automatikou označenou číslem 01 spatřil světlo světa v roce 1954. V témže roce byly s tímto přístrojem provedeny první úspěšné ponory a záhy se hledal podnik, který by se ujal jeho sériové výroby. Československý průmysl nebyl v letech budování socialismu natolik pružný, aby dokázal zahájit okamžitou produkci těchto potápěčských přístrojů, byť pro Československou lidovou armádu (dále jen ČSLA). Na zahájení sériové výroby si tak armáda musela počkat dalších 8 let. Výrobní výkresy přístroje PL‑40 byly nakonec předány do podniku Chirana ve Vojkově a v Praze-Vysočanech. V roce 1962 doznaly výkresy přístroje a automatiky revize a překreslení a ve stejném roce byla spuštěna příprava jejich sériové výroby.

V roce 1962 provedlo ženijní vojsko MNO ČSLA (Ministerstvo národní obrany ČSLA) další zkoušky celé potápěčské soupravy a následně dalo pokyn k sériové výrobě všech jejích částí. O rok později začala sériová produkce automatik označených PL‑40 a trvala do dubna 1964. V tomto období bylo vyrobeno zhruba 750 kusů.

Výroba automatik označených PL‑401 začala v červnu 1965 a skončila v prosinci 1967. Dodejme, že ženijní vojsko MNO schválilo potápěčskou automatiku PL‑40 v roce 1963. Toho roku vyšel novelizovaný předpis Žen-24-6 s názvem Lehká potápěčská souprava PL-40 a plovací potápěčský oblek PPO.

Automatika PL-40 se od CG45 lišila spojením obou částí pouzdra. Zatímco u původního francouzského modelu CG45 bylo toto spojení vytvořeno pomocí svorek (také nazývaných klipy), u modelu PL-40 bylo použito devět šroubů s maticemi, které procházely okrajovými kroužky spodního a horního víka pouzdra a membránou.

Automatiky PL-40 a PL-401 vyráběné ve společnosti Chirana se od sebe nijak podstatně neliší. Označení PL-40 bylo použito pro automatiky, které byly součástí staršího modelu zásobníku se dvěma 6litrovými lahvemi. Označení PL-401 připadlo pro automatiky, které byly součástí modernější verze zásobníku se dvěma 7litrovými lahvemi.

Automatika PL‑40 (PL‑401) je dvouhadicová a skládá se ze dvou stupňů. První stupeň je otevírán proti proudu (upstream), druhý stupeň po proudu (downstream). Redukční ventil (první stupeň) a pákový ventil (druhý stupeň) jsou pevně uloženy v robustním těle. Na vnější straně horního víka je uprostřed připevněn výrobní štítek, na kterém je uveden výrobce, typ, výrobní číslo a datum výroby automatiky. U všech automatik PL-40 (PL-401) jsou výrobní štítky připevněny k víku v poloze kolmo k výdechovému nátrubku s výdechovým ventilem, nikoliv ve vodorovné poloze, jak je to u většiny zahraničních automatik. Na vnější straně spodního víka je třmen pro připojení automatiky k ventilu zásobníku vzduchu. U prvního stupně je možno pomocí seřizovacího šroubu možno nastavit střední tlak. Automatika nemá HP nebo LP porty. Automatiku je možno připojit také k důlním maskám (DM‑2, DM-3 a DM-4).

Pákový ventil druhého stupně se otevírá po proudu vzduchu a funguje také jako pojistný ventil. Páka je otočná v ložisku, volně upevněna dvěma šrouby, které jsou proti otočení zajištěny závlačkou. Potřebnou uzavírací sílu pákového ventilu zajišťují tři tlačné pružiny. Dvě pružiny jsou uloženy pod pákou a třetí nad uzavírací kuželkou.

Hadice jsou šroubením připojeny k nátrubkům automatiky a pomocí třícestné ústenky (T kus) připojovacím šroubem k náustku. Třícestná ústenka s připojovacím centrálním šroubem není opatřena směrovými ventily. Pryžový výdechový ventil, takzvaný „kachní zobák“ (duckbill) je připevněn k výdechovému nátrubku a umístěn uprostřed horního víka. Na víka, tělo redukčního ventilu, tělo sedla redukčního ventilu, třmen použil výrobce pochromovanou mosaz odolnou proti korozi. Obě membrány jsou vyrobeny z pryžového materiálu. Na středotlaké membráně je připevněna horní část pákového převodu.

Automatika PL-40 (PL-401) byla na tu dobu výkonná a spolehlivá a byla součástí armádní Lehké potápěčské soupravy PL-40. Při použití potápěčského obleku PL-40 (skafandru) je připojena k šroubení na celoobličejové masce DM-2. Dostala se i do potápěčských klubů Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou), které prováděly výcvik branců-potápěčů.

Co napsat na závěr? Automatika PL-40 (PL-401) je věrnou kopií legendární francouzské automatiky CG45. Mnoho ze zachovalých automatik je ještě funkčních a občas je možno je shlédnout na potápěčských akcích s historickou potápěčskou technikou. Vyniká dobrými technickými parametry a krásným robustním designem. Mezi historiky potápění platí za velmi vyhledávaný sběratelský kousek.

Obrázky automatiky PL-40 (kromě obrázků označených jménem autora) pořídil Dušan Šuráni.

Děkuji Davidu L. Dekkerovi za poskytnutí schématu automatiky CG45.

Technické parametry: